O tom to je...

O tom to je...

Zámecké náměstí

Zámecké náměstí

Teplice celkově

Teplice celkově

konec 17. století, před velkým požárem města
Tržní náměstí

Tržní náměstí

při vzniku ČSR
Šanov r. 1806

Šanov r. 1806

Tempel

Tempel

Židovská synogoga v r. 1900
Vítejte na stránkách, věnovaných starým fotografiím, historii a zašlé slávě Teplic.
Dříve proslulého města, známé po celé Evropě pod přezdívkou "Malá Paříž", nebo také "Salon Evropy".
Zámecká jídelna

Zámecká jídelna

Hlavní zámecká budova zaujímá celou jižní stranu Zámeckého náměstí. Návštěvník vstupuje do zámku klasicistním portálem, nad nímž je znak Clary-Aldringenů a prochází průjezdem s renesančními valenými klenbami a plastickými hřebínky. Průjezd ukončuje opukový polokruhový portál z období goticko-renesanční výstavby. Po celé délce hlavního traktu probíhá chodba s prosklenými arkádami zaklenutá renesančními křížovými klenbami. Směrem k náměstí vedou z chodby vstupy do renesančních prostor, které slouží k výstavním nebo provozním účelům. Na východní straně chodba dále pokračuje do přízemí boční renesanční budovy spojující hlavní trakt s jižním křídlem a ústí do vnitřního nádvoří na východní straně zámeckého areálu. V západní části chodby, vpravo od průjezdu, se nachází na místě renesančních schodů schodiště s klasicistními sloupy spojující přízemí s oběma patry. Na odpočívadle je osazena deska se znaky rodu Vřesovců (půlměsíc) a Vchynských (tři vlčí zuby) datovaná rokem 1593. Chodba v 1. patře budovy tak jako v renesanci komunikačně propojuje hlavní budovu se západním křídlem a východním „starým zámkem“. Neo-renesanční dřevěný portál, kazetový strop a vitríny osazené v chodbě přivezli Clary-Aldringenové ze zámku Petersburg v Tyrolsku.
Z chodby se vcházelo v době renesance do sálů na severní straně (směrem k náměstí). Při pozdějších přestavbách byla původní půdorysná dispozice změněna a v 19. století byly prolomeny z chodby široké oblouky zdobené mělkým ornamentem a otevřen tak volný vstup do tří místností. V prvních dvou vidíme na povrchu klenby listovcová žebírka z doby vyspělé renesance. V rohu místnosti u schodiště jsou barokní kamna přivezená ze Švýcarska Carlosem Clary-Aldringenem asi před rokem 1900. V těchto třech prostorách jsou vystaveny obrazy a sochy z období gotiky až baroka, většinou pocházející ze severozápadních Čech. Ve čtvrté místnosti je vystavena kolekce starožitných hodin. Za ní následuje rokokový sál upravený z renesančního paláce. Dnes se zde pořádají koncerty, přednášky a společenské akce.
Na východním konci chodby na straně k parku je místnost bývalé východní věže se zdobeným stropem, v níž je dnes umístěn numismatický kabinet. Chodbu uzavírá kamenný portál, v jehož výzdobě je claryovský znak. Portálem projdeme do prvního patra levého křídla, kde je umístěna expozice lázeňství. Neomítnuté románské kvádříky v třetí místnosti ukazují, že tato budova byla přestavěna z benediktinského kláštera. Pozůstatkem renesančního interiéru v sále přiléhajícím k zámeckému kostelu je kazetový strop s jednoduchou ornamentální malbou.
Vrátíme-li se zpět k hlavnímu schodišti, můžeme v sálech vpravo od schodů obdivovat dekorativní výrobky žáků a profesorů keramické školy v Teplicích a produkci zdejších keramických továren z období mezi léty 1880 - 1930. Odtud pokračujeme do expozice historických pokojů.
Do západního křídla se vydáme směrem doprava od schodiště v prvním patře hlavní budovy. Mineme vstup do místnosti s výrobky keramické školy a projdeme prostorem západní věže zaklenutým křížovou klenbou s mechovými výsečemi. Zde a v sousední místnosti jsou vystaveny ukázky ze zoologických sbírek.
Za věžní místností následuje dlouhá chodba západní budovy. Ve vitrínách jsou představeny vzorky minerálů z Krušných hor, Podkrušnohorské pánve a Českého středohoří. V místnostech nalevo je expozice pravěku a začátek budované historické expozice. Chodba vede k někdejšímu divadélku, v jehož prostorách je umístěna zámecká a muzejní knihovna, zatímco někdejší zahradní salón vybíhající do parku byl přeměněn na obřadní síň.
V přízemí západního křídla je výstavní síň, nazývaná jízdárna, ale ve skutečnosti zde bývaly jen konírny a místnosti pro kočáry. Samostatný vstup vede do klubovních místností přístupných pro účastníky přednášek a jiných akcí pro veřejnost. V interiéru je zřetelná nepatrná část gotického zdiva a zbytky renesanční a barokní fáze výstavby. Tato část přízemí je také
k dispozici účastníkům akcí v obřadní síni.
Tento stručný průvodce chce návštěvníkům usnadnit orientaci v rozlehlém areálu a po čase připomenout sled místností a expozic, jež si prohlíželi. Vynechány jsou prostory mimo návštěvnické trasy.
Mgr. Jitka Budinská
Po 19. říjen 2015, 16:10:30 CEST
addax1
Stránky spravuje (obsah a design):
Jan Addax Hečko
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one