O tom to je...

O tom to je...

Zámecké náměstí

Zámecké náměstí

Teplice celkově

Teplice celkově

konec 17. století, před velkým požárem města
Tržní náměstí

Tržní náměstí

při vzniku ČSR
Šanov r. 1806

Šanov r. 1806

Tempel

Tempel

Židovská synogoga v r. 1900
Vítejte na stránkách, věnovaných starým fotografiím, historii a zašlé slávě Teplic.
Dříve proslulého města, známé po celé Evropě pod přezdívkou "Malá Paříž", nebo také "Salon Evropy".
Je třeba jíti do Teplic, aby bylo možné vidět co je nejmoudřejšího v zániku a zrodu. Kníže Clary měl zahradu nudnou co nejvznešeněji, oceňovanou lázeňskými hosty během staletí. Vyhlásil válku kamenům, zdem, schodištím a terasám .... I když byl proniknut svatou úctou k nejstarším stromům dost jich odsoudil, aby zničil rovné linie a promísil je s nepravidelnými záhony. Obratně oddělil dvě velké vodní plochy, z nichž jedna je skutečným jezerem a druhá má maurský pavilon a půvabný ostrov."
Těmito několika větami popsal Charles de Ligne ve své knize o velkých zahradách v Evropě zásadní změny, které po roce 1787 zařadily malou teplickou zahradu vedle rozlohou a významem mnohem větších parků.
O vzhledu a uspořádání zahrady se podrobněji poprvé dočteme v popisu teplických lázní německého lékaře C. Schenkweldta vydaném roku 1607. Český literát a historik Bohuslav Balbín ve své historii Čech oceňoval nejen estetický vzhled, ale také bohatství druhů rostlin, keřů a stromů, kterými byly osázeny užitné i okrasné části. K proslulosti zahrady přispělo později rovněž množství exotických dřevin.
Clary-Aldringenové od počátku 18. století přizpůsobovali vzhled zahrady dobovým estetickým požadavkům od pevné koncepce po volnější krajinářské pojetí. V zahradě bylo umístěno bludiště, bažantnice, oranžérie, skleník s fíkovníky, dvůr s ukázkou venkovského stylu života, na rybnících bylo možno lovit divoké kachny i provozovat projížďky na loďkách nebo gondolách. Roku 1732 doplnil siluetu zahrady Zahradní a plesový dům, ve kterém se lázeňští hosté věnovali tanci, karetním a stolním hrám. Mezi lety 1787 - 1810 Jan N. Clary-Aldringen podle plánů drážďanského architekta J. A. Giessela realizoval velkorysé stavební a urbanistické změny, kterými spojil zámek se zahradou i s městskou zástavbou v jednotném klasicistním stylu. Celá koncepce neměla tehdy v českých zemích obdobu.
V zahradě nechal odstranit hospodářské budovy, vysušit část horního rybníka a upravil terén mezi oběma vodními plochami. Změnil zahradě hlavní osu a zeleň doplnil několika pavilony v různých stylech. Otevřel do zahrady jižní průčelí zámku s arkádami, na které navazovalo nově přistavěné zámecké divadlo zakončené salonem s průčelím ovlivněným francouzským klasicismem. Kromě klasicistních prvků byly při stavebních úpravách fasád zámeckého kostela, východního křídla a některých zahradních staveb použity, tehdy zcela ojediněle, novogotické tvary.
V roce 1813 se zahrada nevyhnula nájezdu ruských vojsk, ale škody se podařilo rychle odstranit a dál probíhaly proměny vzhledu zahrady i stavební úpravy zámku. V roce 1841 přibyl na horním rybníce uměle vybudovaný ostrov a přestavěno bylo rovněž přístaviště loděk, které po roce 1870 získalo historizující podobu dřevěné stavby z řezbami labutí. Veřejnosti byla zahrada zpřístupněna v roce 1848, počátkem třicátých let minulého století bylo v jižní části zahrady otevřeno veřejné koupaliště, jehož provoz byl ukončen po roce 1990. Celková plocha zahrady byla po roce 1970 zmenšena díky stavbě silničního mostu, která zabrala západní část.
PhDr. Bohuslava Chleborádová, Muzeum Teplice
Čt 15. leden 2015, 16:18:42 CET
addax1
Stránky spravuje (obsah a design):
Jan Addax Hečko
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one