O tom to je...

O tom to je...

Zámecké náměstí

Zámecké náměstí

Teplice celkově

Teplice celkově

konec 17. století, před velkým požárem města
Tržní náměstí

Tržní náměstí

při vzniku ČSR
Šanov r. 1806

Šanov r. 1806

Tempel

Tempel

Židovská synogoga v r. 1900
Vítejte na stránkách, věnovaných starým fotografiím, historii a zašlé slávě Teplic.
Dříve proslulého města, známé po celé Evropě pod přezdívkou "Malá Paříž", nebo také "Salon Evropy".
Lázeňská brána

Lázeňská brána

pohled z Kostelní ulice
Obdobně jako Ústí nad Labem a jiná města, tak i staré Teplice sevřely během pozdního středověku mohutné hradby, které chránily město a jeho obyvatele před nežádoucími nájezdy vojsk, ale též i před dalšími nevítanými návštěvníky. Město tak mělo v období 13. až 15. století vybudovanou metr silnou porfyrovou ohradní zeď, která někde dosahovala až třímetrové výšky.

Jako každý tehdejší uzavřený městský celek měly Teplice své hlavní vstupní brány,a ty byly čtyři, obdobně jako v sousedním Ústí nad Labem. Jedna z nich vedoucí jihovýchodním směrem, zvaná Lázeňská, stávala u paty dnešního děkanského kostela, poblíž tzv. Kolostujových věžiček. Ta zanikla ze všech bran nejdříve, při velkém požáru Teplic, již roku 1793. Další městská brána věžovitého tvaru, zvaná Zámecká nebo též Bílinská, střežila příjezd ze západního směru od Bíliny a Duchcova. Nacházela se v prostorách dnešní ulice U Zámku, v sousedství Zámecké zahrady. Byla zbourána roku 1810 jako druhá v pořadí. Jedna z menších bran uzavírala Krupskou ulici v místech dnešní křižovatky Krupská − U divadla − U Císařských lázní − Masarykova. Nazývala se Krupská nebo také Drážďanská. K její likvidaci se přistoupilo v roce 1826. Připomínkou na ni je ulička U Krupské brány, vedoucí na Benešovo náměstí. Čtvrtá masivní věžovitá brána, kde též sloužila šatlava a později i kovárna, byla situována do míst dnešního poštovního úřadu, kudy se přichází z náměstí Svobody k restauraci Slávie. Jmenovala se Lesní a směřovala na Dubí, do oblasti tehdy rozsáhlých krušnohorských lesů. Tato brána vydržela ze všech nejdéle, neboť zanikla až v roce 1846.
St 21. říjen 2015, 15:25:15 CEST
addax1
Stránky spravuje (obsah a design):
Jan Addax Hečko
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one