Velkorysá a moderní budova divadla dokládá úroveň tehdejšího kulturního života v Teplicích. Po požáru staré budovy městského divadla v roce 1919 zvažovala městská rada, co se spáleništěm bude dále. Záhy bylo rozhodnuto o stavbě úplně nové divadelní budovy. Ke zpracování plánů byl vyzván architekt Bitzan, zájmem města bylo pojmout stavbu jako vícečelovou budovu s velkorysým stavebním programem. Součástí objektu tak není pouze velký divadelní sál pro 1000 lidí, který bylo možné ještě zvětšit, ale i plesový sál, kinosál (dnes již nevyužívaný), klubové prostory v suterénu a rozsáhlé technické a administrativní zázemí. Jevištní techniku včetně osvětlení pro divadlo navrhoval vyhlášení divadelní technik Adolf Linnebach.
Monumentální architektura budovy je téměř manifestem. Několik kubických hmot je vertikálně členěno a rytmizováno mohutnými pilastry a několik z nich je zakončeno trojúhelníkovými tympanony. Toto provedení odkazuje na antickou architekturu, což stavbu v kontextu 20. let řadí do konzervativního proudu.
Oproti tomu interiér na starou architekturu odkazuje daleko méně. Je proveden ve stylu art-deco, převládají geometricko-rostlinné motivy. Výtvarnou výzdobu prováděli umělci z Drážďan - prof. Baranovsky, Richard Guhr, Anton Schaff, Franz Kohn.
(zdroj: teplice-teplitz.net)