O tom to je...

O tom to je...

Zámecké náměstí

Zámecké náměstí

Teplice celkově

Teplice celkově

konec 17. století, před velkým požárem města
Tržní náměstí

Tržní náměstí

při vzniku ČSR
Šanov r. 1806

Šanov r. 1806

Tempel

Tempel

Židovská synogoga v r. 1900
Vítejte na stránkách, věnovaných starým fotografiím, historii a zašlé slávě Teplic.
Dříve proslulého města, známé po celé Evropě pod přezdívkou "Malá Paříž", nebo také "Salon Evropy".
Moldava (Moldau) - 785 m n. m. - Horská ves ležící v Krušných horách, přibližně 25 km severozápadně od Teplic, roztroušená po svazích široké muldy s potokem Moldavou, od kterého dostala název. V dřívějších dobách se zde dolovalo stříbro. Starší část obce je zachována v okolí barokního kostela ze 17. stol. První písemná zmínka pochází z r. 1346, kdy zde vznikla osada se sklářskou hutí. Už kolem r. 1600 tu stál kostel, v němž byly v l. 1608 - 29 konány protestantské bohoslužby. Zvon má letopočet 1611. Po té byl kostel spravován oseckými mnichy. R. 1687 dal Popel z Libkovic na jeho místě postavit kostel nový, zasvěcený Navštívení Panny Marie, který byl r. 1851 rozšířen. Jedná se o stavbu jednolodní, obdélnou s hranolovou věží, obloženou v horní polovině šindelem. Střecha chrámu je kryta rovněž šindelem, 4 okna jsou vykládána barevnými skly. V chrámové lodi je rovný strop, presbytář je sklenut křížově, zařízení je pseudobarokní, upravené v polovině 19. stol. Na hřbitově se dochovaly původní staré lidové náhrobky z 19. stol. Škola byla vystavěna r. 1792. Na jaře r. 1870 byla postavena nová, dvojtřídní. Do té doby se vyučovalo jen v letním období, cesty za zimní fujavice byly často zaváté, proto v zimním období vyučoval moldavský podučitel 1 třídu v sousedních Pastvinách. R. 1833 zde ve 105ti domech žilo 701 obyvatel, dále podle potoka se nacházely 3 mlýny a 2 pily. Archeologický průzkum v okolí objevil pozůstatky 5ti sklářských hutí z počátku 15. stol. Mezi nálezy byly zlomky technické keramiky (velké pánve na tavení skla, malé pánvičky, chladící hrnce, hliněné předformy), zlomky skleněných nádob a okenních terčíků a některých železných předmětů (sklářské píšťaly). Unikátním je nález hliněné figurky ženy v nákladném dobovém oblečení, typickým pro polovinu 14. stol. Výsledky výzkumu vedly v r. 1999 k restaurování jedné ze středověkých sklářských pecí na otop dřevem, je nyní součástí sklářské naučné stezky "Putování za středověkým sklem v Krušných horách". (Ve dnech 24. - 27. 6. 1992 se tu uskutečnila první experimentální tavba.)

Po zániku sklářské výroby během 30tileté války se začali lidé živit chovem dobytka, lesním hospodářstvím a později těžbou fluoritu (do r. 1994) a uhlí. Půda v okolí je rulová, pomalu větrající a tím i méně úrodná. Prudké větry a zima dávají růst jen bramborám, ovsu, tuřínu (krmná řepa), zelí, tu a tam žitu. Hrách se pěstoval jen pro krmení. Více bylo pastvin. Kvůli potřebě vývozu vytěženého uhlí do Saska vzniká v r. 1884 horská trať Pražsko-duchcovské dráhy mezi Mostem, Loukou u Litvínova, Moldavou a dále Freibergem a Saskou Kamenicí. Blízká česko-německá hranice měla na dějiny Moldavy vždy vliv. V r. 1880 je tu zaznamenáno 723 a v r. 1910 již 1.025 obyvatel ve 144 domech, z toho 29 Čechů a 962 Němců. V r. 1850 patří k Moldavě horské vsi Pastviny a Oldříš. Po 2. svět. válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a tím k poklesu počtu obyvatelstva. Hranice byla uzavřena. Některé domy, které nebyly osídleny, posléze zchátraly. Ještě dnes můžeme v okolí nalézt zbytky základů původních stavení. Později byla v obci založena pobočka státního statku Bílina a postaveno několik kravínů a 1 ovčín a po čase pak rozšířeny. Pro zaměstnance statku tu byla nevhodným způsobem postavena novostavba. V obci dále působil podnik Rudné doly, jenž zde provozoval hlubinný důl. Po revoluci v listopadu 1989 přestal statek fungovat a činnost dolu byla ukončena, provedena rekultivace a v místě dolu zřízeny nádrže na vodu. Budova obecního úřadu se šindelovou střechou je pěknou ukázkou krušnohorského domu.
Geograficky je obec rozdělena na 2 části. V horní se nachází hraniční přechod a železniční stanice. Dolní je určená především k bydlení a rekreaci. Přírodní krásy, tradice a zimní sporty lákají do této oblasti tuzemské i zahraniční návštěvníky. K obci je dnes přičleněna i osada Nové Město obývaná především chataři a zaniklé obce Pastviny a Oldříš.
V okolí se nachází množství turistických a cyklistických tras. Letní hosté nepohrdnou koupáním ve 2 údolních nádržích. V zimním období se udržuje řada běžeckých ale i sjezdových tratí na nedalekém Bouřňáku a v Novém Městě. V katastru obce se nachází přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště, s porostem kleče a typickou rašelinou květenou. Vřesoviště je také významné pro výskyt ohroženého tetřívka obecného. Oblíbeným výletním cílem je Horská chata na Bouřňáku. Krušnohorská železniční trať Most - Moldava nabízí nádhernou projížďku. "Krušná krása" zdejších hor oslovuje stále více tuzemských i zahraničních turistů.

Železniční stanice Moldava: Když byla započata stavba posledního úseku trati Hrob - Bienenmühle, byla železniční stanice původně plánována pod pilou na konci Moldavy. Toto umístění bylo pro obec výhodnější. Jenže moldavští, kteří provozovali povoznictví, se obávali, že by přišli o potřebný výdělek a prosadili, aby byla železniční stanice vybudována v místech, kde se nachází dnes, tj. půl hodiny cesty od obce. Rozsáhlé nádraží sloužilo i dráze saské, která byla pokračováním dráhy české. Nápisy i nad saskými kancelářemi byly dvojjazyčné. Nádraží mělo vlastní výtopnu a točnu. Do provozu bylo uvedeno příjezdem prvního vlaku 6. 12. 1884. V r. 1938 zde sloužil ve funkci výpravčího pozdější spisovatel Adolf Branald, kterému tu byla v r. 1999, při oslavách 115. výročí příjezdu prvního vlaku, odhalena pamětní deska. Své působení na zdejším nádraží popsal v knize "Valčík z Lohengrínu". Na pozemcích nádraží nalezneme budovy bývalé vodárny, drážního domku, výtopny a skladiště. Kdysi rozsáhlé nádraží o 11 kolejích s přechodovou stanicí do Německa je dnes koncovou stanicí o 2 kolejích železniční tratě Most - Dubí - Moldava v Krušných horách. Budova nádraží, skladiště, výtopna a rozsáhlý pozemek, na kterém leží kolejiště, jsou v seznamu kulturních památek ČR.

(zdroj: http://www.ukp98.cz/polabi/labe/obce/tp/moldava.htm)
Čt 8. leden 2015, 01:36:54 CET
addax1
Stránky spravuje (obsah a design):
Jan Addax Hečko
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one