O tom to je...

O tom to je...

Zámecké náměstí

Zámecké náměstí

Teplice celkově

Teplice celkově

konec 17. století, před velkým požárem města
Tržní náměstí

Tržní náměstí

při vzniku ČSR
Šanov r. 1806

Šanov r. 1806

Tempel

Tempel

Židovská synogoga v r. 1900
Vítejte na stránkách, věnovaných starým fotografiím, historii a zašlé slávě Teplic.
Dříve proslulého města, známé po celé Evropě pod přezdívkou "Malá Paříž", nebo také "Salon Evropy".
Kolem Modlan se začalo těžit uhlí v r. 1780 a do konce 19. století obklopily doly celou obec. Vesnické domy se přestavovaly, ale zemědělské jádro je dosud patrné v původním rozložení statků kolem okrouhlé návsi. Na jejím okraji stojí kostel sv. Apolináře. Nejstarší zmínka o něm je ze 14. století, nynější stavba ale pochází ze 17. a 19. století. (pošt. razítko z r. 1902)

Modlany (Modlan) - 190 - 200 m n. m. - Leží v údolí Modlanského potoka a jsou spádovou obcí na východní straně městského regionu Teplice. Na začátku 19. stol. patřily ke statku Soběchleby. Pro charakteristiku tehdejšího stavu panství se zachovalo ve státním archívu v Litoměřicích mnoho zajímavých údajů, které je dobré na tomto místě ocitovat: Statek Soběchleby náleží kostelu v Bohosudově. V 16. stol. byl majitelem Albrecht Kekule, který později v r. 1584 prodal Bohosudov i s kostelem Jiřímu Popelkovi z Lobkovic. Po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a prodán za 30 tisíc zlatých. Dne 12. 5. 1665 je statek darován jezuitům v Bohosudově. Po zrušení řádu v r. 1773 připadá státu. V r. 1779 jej pak Marie Terezie předává do majetku kostela v Bohosudově. V listinách je charakterizována krajina, vodstvo, obyvatelstvo atd. Ze statí je zajímavé: Soběchleby leží na úpatí Krušných hor, obklopeny panstvím Chlum, Trmice, Teplice a městem Krupka. Hornina má zde složení ruly, na úpatí hor je opuka a dále k jihu přechází na hnědé uhlí. Vodstvo - z horských údolí teče množství potoků do Bělé, které však při větším suchu z části zanikají. Obživa - zemědělství, ovocnářství, lesy, hornictví, dobytkářství a různá řemesla. Půda u Modlan je lepší než na úpatí Krušných hor. Lépe se hodí k zemědělství a k dobytkářství (množství luk a jetelovin). Doly a lomy - západně od Bohosudova jsou vápencové lomy, u Modlan několik hnědouhelných (oprámů), které náleží soukromníkům. Charakteristika obce z r. 1830: Od r. 1786 zřízena lokálie Bohosudova. Přifařeny obce Zalužany, Věštany, Drahkov, Srbice, Kvítkov, Suchá. V Modlanech je hospoda, mlýn a dvůr. Další části - Věštany a Drahkov - patří na poč. 19. stol. k panství Trmice. Stav obce v l. 1830 - 40 je v archívních materiálech uveden takto: První zpráva o existenci je dokládána z r. 1328. Původní charakter měla zemědělský. Zemědělské usedlosti byly volně rozptýleny podél potoka a hlavních silnic. Náves byla v nejnižší části, obdélníkového půdorysu a podél tohoto prostoru byly také vybudovány usedlosti. Při severovýchodní části návsi, nad potokem obci dominuje kostel sv. Apolináře ze 14. stol. S kostelem sousedí fara, která sehrála v dějinách obce a okolí významnou kulturní a náboženskou úlohu. V 19. stol. došlo v okolí k výraznému rozmachu hlubinné těžby hnědého uhlí. Modlansko se od této doby stalo významným producentem této suroviny. Hornictví se pak v 1. pol. 20. stol. stalo významnou obživou obyvatelstva.
Rozvoj průmyslu a vznik nových pracovních příležitostí přitahoval nové osídlence, kteří se usazovali v Bohosudově, Maršově, Terezíně, Unčíně, Horní Krupce a Vrchoslavi. V r. 1831 byla postavena silnice Modlany - Roudníky - Tuchomyšl - Trmice - Ústí n. L. víceméně kvůli lepší přepravě uhlí. Po revoluci r. 1848 bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a postupně nahrazeno státní správou a samosprávou, vzniklo obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Krupka, Horní Krupka, Vrchoslav a Fojtovice patřily do teplického soudního a politického okresu, naproti tomu Bohosudov, Modlany, Unčín, Habartice a Maršov s Terezínem (vznikl na konci 18. stol.) do politického okresu Ústí n. L. a soudního okresu chabařovického. Otevření důležité železnice Ústí - Teplice v r. 1858 umožnilo rozvoj průmyslového a důlního podnikání. V r. 1871 byla dokončena trať duchcovsko-podmokelská. V okolí začaly vznikat nové uhelné doly, např. Britania I a II mezi Bohosudovem a Proboštovem, Bohemia u Modlan a Britania III u Krupky. V Modlanech vznikla tzv. Schneiderova kolonie, z níž se v průběhu 80. let stala samostatná čtvrť Nové Modlany. V r. 1924 se pak osamostatnila. Výrazně vzrostl počet obyvatel všech okolních obcí, stagnovala pouze Krupka.
V r. 1869 žilo v Modlanech 617 obyvatel, kdežto v r. 1900 již 1901. Následný demografický vývoj zaznamenává pak již převážně jen klesající počty: 1930 - 997 obyvatel, 1950 - 471, 1961 - 508, 1970 - 391, 1980 - 317 a v r. 1991 již jen 267 obyvatel. Z toho je patrné, že vrcholné období nastalo v 1. třetině 20. stol. Po odsunu německého obyvatelstva k dosídlení a dlouhodobější stabilizaci obyvatelstva v poválečných letech nikdy nedošlo. Emigrační proces nadále pokračuje. K tomuto jevu přispívá i dlouhodobá existenční nejistota. V 70. letech - po vypracování tzv. "velké varianty" těžby jsou obci předkládány projekty na vytěžení uhelné substance povrchovým lomem Chabařovice. V báňských postupech se datum likvidace obce odvíjelo od r. 2000 až k r. 2005. Tyto záměry vedly ke značné degradaci stavebních fondů, přispěly značnou měrou k emigraci a ke snížení obytného významu sídla. Tento proces se v současné době zastavuje.
Zástavba je rostlá podél základních komunikací III. tř. - Teplice - Roudníky a Rtyně n. Bílinou - Kateřina. Dominantu tvoří silueta kostela sv. Apolináře, s okolní zástavbou, farou a dalšími objekty na terase nad Modlanským potokem. Výraznou funkční plochou je vodní nádrž Modlany, která vznikla koncem 70. let zatopením poklesových prostorů v místě rybníka, při západní straně obce. Její význam je retenční - ochrana lomu Chabařovice před přívalovými vodami. Tato přírodně a krajinářsky atraktivní vodní plocha je, bohužel, z hlediska rekreačního nevyužitelná, vzhledem k potencionálnímu nebezpečí důlních poklesů nad přerubanou uhelnou slojí. V obci je sídlo obecního úřadu, dále pošta, prodejna smíšeného zboží, objekt učiliště, kino, hostinec. Modlany jsou významné i z hlediska krátkodobé - denní rekreace. V zastavěné části je 34 objektů zařízení pro rekreaci (chaty, zahrádky). Z hlediska sportovně rekreačního je významná vodní plocha, která je obležena rybáři. Na jihovýchodním okraji obce, v blízkosti hřbitova je základna mysliveckého spolku.

(zdroj: http://www.ukp98.cz/polabi/labe/obce/tp/modlany.htm)
Čt 12. únor 2015, 02:43:36 CET
addax1
Stránky spravuje (obsah a design):
Jan Addax Hečko
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one