Kolem Modlan se začalo těžit uhlí v r. 1780 a do konce 19. století obklopily doly celou obec. Vesnické domy se přestavovaly, ale zemědělské jádro je dosud patrné v původním rozložení statků kolem okrouhlé návsi. Na jejím okraji stojí kostel sv. Apolináře. Nejstarší zmínka o něm je ze 14. století, nynější stavba ale pochází ze 17. a 19. století. (pošt. razítko z r. 1902)
Modlany (Modlan) - 190 - 200 m n. m. - Leží v údolí Modlanského potoka a jsou spádovou obcí na východní straně městského regionu Teplice. Na začátku 19. stol. patřily ke statku Soběchleby. Pro charakteristiku tehdejšího stavu panství se zachovalo ve státním archívu v Litoměřicích mnoho zajímavých údajů, které je dobré na tomto místě ocitovat: Statek Soběchleby náleží kostelu v Bohosudově. V 16. stol. byl majitelem Albrecht Kekule, který později v r. 1584 prodal Bohosudov i s kostelem Jiřímu Popelkovi z Lobkovic. Po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a prodán za 30 tisíc zlatých. Dne 12. 5. 1665 je statek darován jezuitům v Bohosudově. Po zrušení řádu v r. 1773 připadá státu. V r. 1779 jej pak Marie Terezie předává do majetku kostela v Bohosudově. V listinách je charakterizována krajina, vodstvo, obyvatelstvo atd. Ze statí je zajímavé: Soběchleby leží na úpatí Krušných hor, obklopeny panstvím Chlum, Trmice, Teplice a městem Krupka. Hornina má zde složení ruly, na úpatí hor je opuka a dále k jihu přechází na hnědé uhlí. Vodstvo - z horských údolí teče množství potoků do Bělé, které však při větším suchu z části zanikají. Obživa - zemědělství, ovocnářství, lesy, hornictví, dobytkářství a různá řemesla. Půda u Modlan je lepší než na úpatí Krušných hor. Lépe se hodí k zemědělství a k dobytkářství (množství luk a jetelovin). Doly a lomy - západně od Bohosudova jsou vápencové lomy, u Modlan několik hnědouhelných (oprámů), které náleží soukromníkům. Charakteristika obce z r. 1830: Od r. 1786 zřízena lokálie Bohosudova. Přifařeny obce Zalužany, Věštany, Drahkov, Srbice, Kvítkov, Suchá. V Modlanech je hospoda, mlýn a dvůr. Další části - Věštany a Drahkov - patří na poč. 19. stol. k panství Trmice. Stav obce v l. 1830 - 40 je v archívních materiálech uveden takto: První zpráva o existenci je dokládána z r. 1328. Původní charakter měla zemědělský. Zemědělské usedlosti byly volně rozptýleny podél potoka a hlavních silnic. Náves byla v nejnižší části, obdélníkového půdorysu a podél tohoto prostoru byly také vybudovány usedlosti. Při severovýchodní části návsi, nad potokem obci dominuje kostel sv. Apolináře ze 14. stol. S kostelem sousedí fara, která sehrála v dějinách obce a okolí významnou kulturní a náboženskou úlohu. V 19. stol. došlo v okolí k výraznému rozmachu hlubinné těžby hnědého uhlí. Modlansko se od této doby stalo významným producentem této suroviny. Hornictví se pak v 1. pol. 20. stol. stalo významnou obživou obyvatelstva.
Rozvoj průmyslu a vznik nových pracovních příležitostí přitahoval nové osídlence, kteří se usazovali v Bohosudově, Maršově, Terezíně, Unčíně, Horní Krupce a Vrchoslavi. V r. 1831 byla postavena silnice Modlany - Roudníky - Tuchomyšl - Trmice - Ústí n. L. víceméně kvůli lepší přepravě uhlí. Po revoluci r. 1848 bylo zrušeno vrchnostenské zřízení a postupně nahrazeno státní správou a samosprávou, vzniklo obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Krupka, Horní Krupka, Vrchoslav a Fojtovice patřily do teplického soudního a politického okresu, naproti tomu Bohosudov, Modlany, Unčín, Habartice a Maršov s Terezínem (vznikl na konci 18. stol.) do politického okresu Ústí n. L. a soudního okresu chabařovického. Otevření důležité železnice Ústí - Teplice v r. 1858 umožnilo rozvoj průmyslového a důlního podnikání. V r. 1871 byla dokončena trať duchcovsko-podmokelská. V okolí začaly vznikat nové uhelné doly, např. Britania I a II mezi Bohosudovem a Proboštovem, Bohemia u Modlan a Britania III u Krupky. V Modlanech vznikla tzv. Schneiderova kolonie, z níž se v průběhu 80. let stala samostatná čtvrť Nové Modlany. V r. 1924 se pak osamostatnila. Výrazně vzrostl počet obyvatel všech okolních obcí, stagnovala pouze Krupka.
V r. 1869 žilo v Modlanech 617 obyvatel, kdežto v r. 1900 již 1901. Následný demografický vývoj zaznamenává pak již převážně jen klesající počty: 1930 - 997 obyvatel, 1950 - 471, 1961 - 508, 1970 - 391, 1980 - 317 a v r. 1991 již jen 267 obyvatel. Z toho je patrné, že vrcholné období nastalo v 1. třetině 20. stol. Po odsunu německého obyvatelstva k dosídlení a dlouhodobější stabilizaci obyvatelstva v poválečných letech nikdy nedošlo. Emigrační proces nadále pokračuje. K tomuto jevu přispívá i dlouhodobá existenční nejistota. V 70. letech - po vypracování tzv. "velké varianty" těžby jsou obci předkládány projekty na vytěžení uhelné substance povrchovým lomem Chabařovice. V báňských postupech se datum likvidace obce odvíjelo od r. 2000 až k r. 2005. Tyto záměry vedly ke značné degradaci stavebních fondů, přispěly značnou měrou k emigraci a ke snížení obytného významu sídla. Tento proces se v současné době zastavuje.
Zástavba je rostlá podél základních komunikací III. tř. - Teplice - Roudníky a Rtyně n. Bílinou - Kateřina. Dominantu tvoří silueta kostela sv. Apolináře, s okolní zástavbou, farou a dalšími objekty na terase nad Modlanským potokem. Výraznou funkční plochou je vodní nádrž Modlany, která vznikla koncem 70. let zatopením poklesových prostorů v místě rybníka, při západní straně obce. Její význam je retenční - ochrana lomu Chabařovice před přívalovými vodami. Tato přírodně a krajinářsky atraktivní vodní plocha je, bohužel, z hlediska rekreačního nevyužitelná, vzhledem k potencionálnímu nebezpečí důlních poklesů nad přerubanou uhelnou slojí. V obci je sídlo obecního úřadu, dále pošta, prodejna smíšeného zboží, objekt učiliště, kino, hostinec. Modlany jsou významné i z hlediska krátkodobé - denní rekreace. V zastavěné části je 34 objektů zařízení pro rekreaci (chaty, zahrádky). Z hlediska sportovně rekreačního je významná vodní plocha, která je obležena rybáři. Na jihovýchodním okraji obce, v blízkosti hřbitova je základna mysliveckého spolku.
(zdroj: http://www.ukp98.cz/polabi/labe/obce/tp/modlany.htm)
