kostel Všech svatých založený údajně kolem roku 1400, a s ním spojený klášter minoritů. Stával na levé straně Husitské ulice a to v její horní části, tam kde dnes stojí domy čp. 126, 243, 231 a 347. Historický záznam udává že zde byl a kázal slavný Jan Kapistrán. Mohlo to být snad v roce 1452. Poslední z rodu Koldiců, pánů na hradě Krupka, Timo V. obdařil klášter mnoha výsadami a když v roce 1479 klášter vyhořel přispěl na jeho obnovu. Pamětní deska připomínající tuto událost byla k vidění v klášterních ruinách ještě před první sv. válkou. Požár postihl klášter znovu v roce 1527 a jak se uvádí zahynul při něm jeden z mnichů. Po tomto požáru byla budova kláštera obnovena a spolu s klášterním kostelem byla prý chloubou města. Zlé časy přišly do kláštera s příchodem protestantismu, kdy bylo mnoho katolických far opuštěno. V roce 1567 byl klášter opuštěn a část klášterní zahrady se proměnila ve hřbitov. Kostel byl sice ještě udržován, ale střídání majitelů mu jistě neprospělo. Až po tom co se dostal do držení jezuitského řádu v roce 1587 bylo započato s opravami a v roce 1589 byl kostel znovu vysvěcen. V 17. století v době Třicetileté války, byl v roce 1633 vypálen mětský kostel a klášterní kostel Všech svatých se stal farním kostelem pro Krupku, zůstal jím až do roku 1672, kdy byl městský kostel opraven. V roce 1677 připadl kostel i klášter do správy jezuitům z Bohosudova, kostel byl tehdy ve velmi špatném stavu a klášter byl opuštěný, bývalo však ještě zvykem zahajovat výroční trhy bohoslužbou v klášterním kostele. Jezuitský řád udržoval kostel až do svého zrušení v roce 1773. Od té doby kostel chátral a nakonec ho vykoupilo město, které jej po částech rozprodalo jako stavební materál a na pozemcích byly vystavěny domky, dřevo z kláštera pak bylo využito k pálení vápna. Ve františkánském klášteře se také nacházela hrobka rodu Vřesovců, kteří vládli na nedaleké Doubravské hoře a v 16. století i na krupském hradě. Byl zde též náhrobek Sabiny z Vřesovic (zemřela v roce 1518), který byl později v roce 1813 přenesen na hrad Krupka, zde sloužil k zakrytí dveří sklepa, kde měli měšťané ukryté své cennosti. Dnes se tento náhrobek nachází v bohosudovském kostele. Jako předloha byl použit článek v Erzgebirgszeitung 1919, str. 92 od autora Karl Rudolph.

(zdroj: www.znicenekostely.cz)