Zástavba Mlýnské ulice vznikala postupně už od dvacátých let 19. století a vytvořila obdobně jako Lípová ulice spojnici mezi lázeňskými Teplicemi a lázeňským Šanovem, přičemž se právě tudy vyjíždělo směrem na Bystřany a dále na Prahu. Své pojmenování ulice obdržela podle bývalých tří mlýnů, stávajících tehdy na březích Kočičího potoka. Vedla tak od někdejšího horního mlýna, který se nacházel v prostorách dnešních Císařských lázní a v její dolní části ji ukončovala navazující Pražská ulice, odkud do Šanova odbočovaly další spojnice - U Kamenných lázní a U Hadích lázní.
Vznik a ráz Mlýnské ulice byl dán stávajícími přírodními podmínkami mezi okolními kopci, což si také vynutilo malebné zakřivení obou domovních front, vklíněných do údolí. Přestože původní výstavba zahrnovala běžné jedno až třípatrové domy, nacházely se zde rovněž objekty, které vynikaly pozoruhodností architektonicky i některými neobvyklostmi. K nim patřily např. stavby Český dům - čp. 276/18, postavený ještě před polovinou dvacátých let , ale také Pomněnka - čp. 273/24.
Do Mlýnské ulice nechtěl nikdo nic po druhé světové válce investovat, a tak postupně docházelo k jejímu stále většímu chátrání. Vzhledem k nové koncepci, která původně počítala s novou výstavbou a úpravou lokality, byla stará zástavba zbourána během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Namísto staré architektury a vzrostlých stromů z bývalých zahrad však nakonec zbyla jen pustina s nikdy nedostavěným torzem zamýšleného lázeňského komplexu.

Náš snímek byl pořízen v osmdesátých letech 20. století, kdy již jedna fronta domů neexistovala a zboření druhé fronty se už chystalo, takže i úchyty trolejového vedení pro trolejbusy musely být přeneseny z domů na nově postavené sloupy s výložníky.

iteplice.cz/stare-teplice.html